Obejmi svůj strach

Měla jsem dnes v noci sen o strachu, o vnitřní nejistotě. Jestli to zvládnu, vyšplhat až na vrchol a přitom nespadnout a nepodlehnout závrati. Pak se uprostřed té skalní stěny otevřelo okno a někdo mi podal ruku a pomohl mi dovnitř. Ne, nebyl to jen sen, zažívám to denně velmi reálně své malé i velké strachy, ale přesto se mi v poslední době jeví, že to, co prožívám, není ani černé ani bílé, prostě je to mnohdy velmi černobílé. Není nahoře a dole, uvnitř a venku, láska a strach, ale prolínání obojího, spletitost barev, cest a pocitů, živoucí proud sil, které se spojují a mísí uvnitř nás …

Obejmi svůj strach, znělo mi v uších a já se rozhodla vykročit do prázdna, se strachem i vírou, s obavami i pevnou nadějí, se vším co ke mně i k životu neoddělitelně patří. A pak, pak už to znáte, probudila jsem se do života, do barev, do pocitů, do světla …

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Žádné komentáře

Napište k tomuto příspěvku komentář