Sklánění za dne

Na sklonku léta snídala jsem s láskou nasládlou vůni ze zahrad Na sklonku léta obvazovala jsem větvím rány otevřené ranní mlhou na léta sklonku jsem ruce své vkládala do chladivého mechu větru sypala jsem po hrstech věnce rozevlátých vzdechů když déšť rozběhl se uschlou trávou za duhou

Uzardělá

Dnes je mi bíle sněží nám do srdce a na rtech slovo jihne Dnes stromům křídla opadala na zem Obloha naze uzardělá v pohaslé záři tone to slunce na obzoru se za večera opět v šeru koupe Dnes je nám dvěma tak jako prve kdy zapradávna z bělostné mlhy vzešly mé stromy květy okřídlené

ZROZENÍ SVĚTLA

V ten den andělé v podobě mlžných par sestupovaly sem k nám až všechno křídlatým mlhovím pohlceno bylo silueta města i klenba bran Svět ve Světle náhle se nám zjevil nepoznán stál a pozastaven prodlíval nebesa chvěla se To Světlem svěcen byl svět a Světlo ve světě ukotveno bylo tam kde kdysi stával chrám