Sklánění za dne

Na sklonku léta

snídala jsem s láskou

nasládlou vůni ze zahrad

Na sklonku léta

obvazovala jsem větvím

rány otevřené ranní mlhou

na léta sklonku

jsem ruce své vkládala

do chladivého mechu

větru sypala jsem po hrstech

věnce rozevlátých vzdechů

když déšť rozběhl se

uschlou trávou za duhou

Uzardělá

Dnes je mi bíle sněží nám do srdce

a na rtech slovo jihne

Dnes stromům křídla

opadala na zem

Obloha naze uzardělá

v pohaslé záři tone

to slunce na obzoru

se za večera

opět v šeru koupe

Dnes je nám dvěma

tak jako prve

kdy zapradávna

z bělostné mlhy vzešly

mé stromy květy okřídlené

ZROZENÍ SVĚTLA

V ten den andělé v podobě mlžných par

sestupovaly sem k nám

až všechno

křídlatým mlhovím pohlceno bylo

silueta města i klenba bran

Svět ve Světle náhle se nám zjevil

nepoznán

stál a pozastaven prodlíval

nebesa chvěla se

To Světlem svěcen byl svět

a Světlo ve světě

ukotveno bylo tam

kde kdysi stával chrám